Následující text je především jen tvorba užaslého fanouška, který cítí potřebu se vyjádřit a zpovědět a který chce mít něco jako „přehled“ o tom, co vše už viděl a jaký to na něj vlastně udělalo dojem. Neberte to prosím jako recenzi, spíše jen takové zhodnocení (a u tohoto anime i doporučení).
Gosick nebylo první anime, na které jsem se začala dívat, a ani nebylo to první anime, které jsem zhlédla dokonce (první jsem viděla Sword Art Online, o tom snad napíšu později). Ale musím říct, že je to anime, které mi naprosto učarovalo. Po zhlédnutí prvního dílu jsem si říkala „to je ale zvláštní“ a byla jsem příjemně naladěna na to, pustit si další díl. Druhá třetina série byla o něco horší, ale třetí třetinu jsem zhltla se zatajeným dechem. Poslední dva nebo tři díly se viděla hned za sebou bez přestávky, takže nejsem schopná říct, co přesně se ve kterém stalo, ono to ani nevadí, protože mají na sebe velkou návaznost. A otevřeně se přiznávám, u posledního dílu jsem brečela, že mi jeden kapesník nestačil.
Příběh
Výměnný student z Japonska Kazuja Kužó přijede v roce 1924 do fiktivní evropské země zvaná Sauville. Sauville je plná záhadných příběhů a historek založených na pravdě. Jednou se vypraví do věžní knihovny a v nejvyšší patře objeví zahradu a v ní záhadnou dívku jménem Victorique. Postupně spolu rozplétají záhady, na které narazí, a pomáhají detektivovi Grevilovi de Blois rozřešit případy, na které on sám nestačí. Postupně se ale děj začne zahušťovat kolem postavy otce a matky Victorique i jí samé.
Hlavní postavy
Victorique de Blois
Victorique je sice malá holka, ale už si lecos v životě zažila. Má v sobě krev Šedých vlků, a to jí dodává schopnost bystrého úsudku. Poměrně snadno vyřeší jakýkoliv případ. Na druhou stranu se chová jako rozmazlené dítě, které prostě potřebuje mít to, co chce. Je tvrdohlavá a umíněná a panovačná. Přesto jsem si ji oblíbila.
Kazuja Kužó
Kužó je třetím synem japonského imperiálního vojáka. A jako syn vojáka byl tvrdě veden k samostatnosti a k tomu, aby ochraňoval slabší. Nejspíše proto si k Victorique vytvoří takové přátelské a ochranitelské pouto. Dělá pro ni, co jí na očích vidí. Občas se spolu pohádají, ale Victorique to (někdy až překvapivě) mrzí a Kužó se nikdy nedovede pořádně naštvat.
Opening a endingy
Aby se mi anime líbilo se vším všudy, musí mě oslovit opening. Když mě hudba k OP neosloví, tak se na to stejně dívám (znám se) a na konec se mi stejně zalíbí, ať chci nebo ne, ale pokud mě uhrane ihned, je to veliké plus. A to se tady stalo okamžitě. Písničku Destin Histoire jsem si oblíbila ihned. A to se týče i prvního endingu Resuscitated Hope. Oba dva pěkně doplňovaly děj. Druhému endingu Unity jsem musela chvíli přicházet na chuť, ale nakonec jsem si ho přece jenom oblíbila. Především, když ho v posledním díle pustili v pozadí, naprosto mě to dostalo. V tu chvíli jsem vážně nevěděla, co čekat dále.
Závěrem
Ano, příběh někomu může ze začátku připomínat Sherlocka Holmese. Malá holka kouřící dýmku připomíná Sherlocka, naivní a oddaný Kužó připomíná dr. Watsona, ale tenhle pocit brzy vyprchá. Seriál s jistým časovým posunem kopíruje dějiny části dvacátého století, což mě fascinovalo, jak dokázali napasovat takový pozoruhodný příběh do reality. Doporučuji všem příznivcům záhad, detektivek, magie, historie a všeho kolem. Po tom, co jsem zhlédla toto anime, marně hledám něco, co by se tomu vyrovnalo…