Deníček mladé vědkyně

Dala jsem se na dráhu vědkyně. Zní to vznešeně, ale i my, lingvisté, můžeme býti vědci.

V mém případě se to projevuje doktorským stupněm studia, věcí, u které jsem si myslela, že je nemožná.

Za ta léta studia jsem chtěně či nechtěně získala mnoho zkušeností a jedním z důsledků doktorského studia je nejen ještě další zkušenosti získávat, ale navíc i předávat (učením, psaním článků, …). Když jsem se domlouvala se svým konzultantem na tématu disertační práce, zdůrazňoval, ať píšu. Blog, nebo do šuplíku, to je jedno, ale ať píšu. Po půl roce konečně dochází na jeho slova, i když si nejsem jistá, jestli tím způsobem, který si představoval…

Rozhodla jsem se, že zaznamenám svou kariéru na univerzitě bez příkras, s tvrdými daty a rozporuplnými pocity (a možná s mírnou dávkou pesimismu mi vlastní). Ráda bych každý měsíc popsala, co jsem studovala, psala a objevovala. Co mi prostředí univerzity nabídlo, poskytlo a vzalo. Budu se snažit vysvětlovat, abych sama lépe pochopila. Měsíčně proto, že si nejsem jistá, jestli bych zvládala pravidelnější tempo. Navíc alespoň prozatím nemám pocit, že bych měla tolik témat k popsání. Změní-li se to, změním i interval. Nechci nic slibovat, na druhou stranu se chci tímto nenápadně donutit dělat víc.

P.S. Staré logo je použito záměrně. ;)