Někdy předloňský podzim jsem začala pronikat do tajů češtiny pro cizince. A až teď po roce jsem se odvážila se do těchto vod pustit. Ve škole nám nabídli stáž, která se týká učení češtiny pro cizince v nadnárodním korporátu. Kývla jsem na ni, ale bohužel v tu chvíli měli místa osazená. Dnes se mi ozvali, jestli mám stále zájem. A tak si jdu v pondělí ujasnit, co oni chtějí a co chci já, pak se uvidí. Jsem zvědavá a začínám se těšit. A ano, budu to muset nějak naskládat mezi školu, práci a diplomku… ale všechno se nějak udělá.
Moje zkušenost s učením zatím čítá jenom osmáky a deváťáky na základní škole. V rámci podzimního semestru jsem měla praxe a ve výsledku jsem si je dost užila. Když se žáci zajímají o látku a aktivně se zapojují do hodiny, tak je to ta nejhezčí odměna, jakou může učitel získat. Vždy mi to mohlo dostat se přes úvodní stres, že před žáky stojím a mám tu odpovědnost jim něco předat. Stále si nejsem jistá, že chci být učitelkou na základní škole, ale… je dobré mít otevřená zadní vrátka.
