Survival Czech

A tak jsem učila.

Pravidelný čtenář by si možná mohl pamatovat, že jsem před rokem byla na náslechu lekce češtiny pro zahraniční studenty přijevší přes Erasmus. Letos jsem se dostala do pozice učitele. Zatím z toho mám takové rozporuplné pocity, mám potřebu hodnotit svůj výkon spíš negativně, možná trochu zmateně, nevím. Ale nachystané jsem to měla. Jsou to pro mě začátky, věřím, že až se tomu budu věnovat delší dobu, zlepším se a přijdu si na to. Potěšilo mě, když se po skončení hodiny přišla jedna studentka zeptat na nějaké podrobnosti. Ještě mě čekají další dvě lekce

K tomu mi dopomůže i stáž v nadnárodní firmě, ke které jsem se přihlásila a k níž jsem se včera zavázala i písemně. Začínám ale zjišťovat, že mi asi lépe sedí učit spíš pokročilé, protože na ně už můžu mluvit česky, takže se nezamotávám do vysvětlování základů anglicky. Jsem zvědavá, jaký názor na učení cizinců česky budu mít po těch čtyřech měsících.

P. S. Omlouvám se za pauzu, mám posledních pár dní tolik věcí na práci, že večer jsem ráda, že nemusím sedět u PC a můžu jít spát.