Číslo 666

Když se jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami; na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima. 

 

Tak se to konečně povedlo. Proměnil se. Sice to nebylo to, v co doufal, ale aspoň něco. Opatrně slezl z postele a prozkoumával nové vlastnosti svého těla. Pohybovat tolika nohami pro něj bylo novinkou, vždycky měl maximálně čtyři. Nejdřív je nemohl zkoordinovat dohromady, ale po chvilce nemotorného pohybu se mu to povedlo. 

 

Viděl svět z jiného úhlu než doposud. Napadlo ho, jestli by mohl stále chodit po dvou, jak byl dosud zvyklý. Dolezl ke zdi a pokusil se o to. Nestihl zjistit výsledek, protože to už do pokoje vtrhla skupina pozorovatelů v bílých skafandrech, „BíSáci“ se jim říkalo. Obklopili ho. Polovina z nich na něj mířila zbraněmi všeho druhu – od laserů přes pistole po luky s šípy, chtěli si být jistí, že jim nic neudělá (jak bych taky mohl, zrovna jsem se proměnil, pomyslel si), a ta druhá polovina ho začala prozkoumávat těmi svými přístroji. 

 

Jako po každé, v této chvíli začal přemýšlet, jakže se do této situace dostal. Stalo se to už před mnoha lety. Země prosperovala, ale přišla ekonomická krize. Byl tehdy velmi mocný muž, byl prezidentem jednoho státu, který měl veliký vliv. Za krize ale přišel kvůli špatným rozhodnutím o hodně peněz a slávy. To ovšem nebyl ten hlavní problém. Když na tom byly státy nejhůř, událo se něco, co nikdo nečekal. Přiletěli mimozemšťané. 

 

Samozřejmě měli mnohem vyvinutější zbraně než pozemšťané, vyhráli válku o planetu. Co se týče problémů s gravitací a ovzduším, si dovedli úžasně poradit. Už na své mateřské planetě měli podobnou gravitaci jak na Zemi, jenom o něco silnější, pohyb pro ně nebyl překážkou. A obdobně to bylo s ovzduším – také byli zvyklí dýchat kyslík, v jejich atmosféře ho bylo akorát méně. 

 

Ale aby se nemuseli vůbec zabývat těmito problémy, dovezli si vznášedla. Vznášedlo bylo jejich autem. Mohlo se pohybovat v různé výšce, většinou pár metrů nad zemí, uvnitř bylo relativně pohodlné a velké. Nejdůležitější věcí bylo, že pokud se zavřeli, byli vzduchotěsné, mohli si tedy uvnitř namíchat vlastní složení kyslíku uvnitř. 

 

Vlastní popis mimozemšťanů je složitý. Proč? Každý totiž vypadal jinak. Objevili „lék“, který jim pomáhá proměnit se v jakéhokoliv tvora, který se jim líbil, hodil, kterého potřebovali. Nikdo nevěděl, jak vypadali původně. 

 

Po válce nechali lidi žít víceméně stejným způsobem. Teda střední a nižší třída neviděla rozdíl. Ale vyšší třída – bohatí a mocní – to pociťovali. Nahnali je do několika měst, která byla pečlivě hlídána. Každý den byl někdo pro výstrahu popraven. Občas někdo zmizel. Bohatí žili ve strachu. Zbytek světa to ani netušil. Z nejnižší třídy si vybrali pár jedinců, kteří vyřizovali záležitosti, při kterých by museli vylézt ze vznášedla. 

 

On tam žil také. Jednoho dne si pro něj přišli. Nic neřekli, pouze na něj mířili zbraněmi a ukazovali, že s nimi má jít. Šel. Tušil, že ho čeká smrt. Dovedli ho do této místnosti. 

 

BíSáci už skončili. Tuhle proceduru už prožil několikrát. Teď ho odváděli do testovací místnosti. Pokaždé tu dělal něco jiného – jednou šlapal na kole, jednou běhal na běžícím pásu… Byl zvědav, co bude dělat dnes. Vešel do místnosti a podivil se, že byla prázdná. Až na jeden přístroj. Byla to velká kabina, jakoby výtah, který nikam nevedl. Nahnali ho do něj. 

 

Nevěděl jednu věc. Mimozemšťané považovali brouky, a hmyz všeobecně, za nejnižší formu života. Proto se sami nikdy proměňovali v brouky. Jediný hmyz, který uznávali, byli motýli, protože je na mateřské planetě neměli. A také se proměnil už tolikrát, že jeho tělo by nebylo schopno další proměny. Vše, co potřebovali zjistit, zjistili, bylo načase to skončit. 

 

Zapnuli přístroj. Nebylo to nic jiného než zmenšovač/zvětšovač. Na pár sekund o sobě vůbec nevěděl, a když opět nabyl vědomí, byl malilinkatý. Byl překvapen. Vykročil směrem ven z kabiny. Nedostal se daleko a zašlápli ho. 

 

Takto zahynul pokusný králík č. 666.