Nebeská báseň


 
na ranní sny radši nevzpomínám,
vždyť jen na podivnosti stále myslívám
divní lidé za námi přicházejí
a s neúspěchem zase odcházejí
a s pocitem lehké dekadence
na své hrobě představuji si věnce
a sebe v rakvi pod drnem
kdes na hřbitově za Brnem
ve vzpomínkách na věci příští
má hlava o kámen se tříští
a mozek vytéká mi z hlavy
koukaj se na mě lidí davy
s cigaretou uhašenou
o moji lebku roztříštěnou
 
———————————————————————————
Aneb troška básnění na Petrově s mou nejdražší nebeskou přítelkyní :)

Add a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..