Kanál

Jdu si tak po ulici a najednou… slyším divné zvuky z kanálu. Ne, že by mě to nějak znepokojovalo, ale nemohla jsem si nevzpomenout na ságu o Podzemí. Když jsem byla mladší, minimálně před deseti lety, přečetla jsem první díl. Nijak zvlášť mě neuchvátil, i když ostatní říkali, jak je to skvělá knížka. (Tenkrát jsem četla opravdu hodně a měla jsem zajímavější knížky na čtení.) Na internetech jsem brouzdávala po různých dětských stránkách a na webu ABC jsem našla soutěž o knížky. S klasickou minimální šancí na úspěch jsem odpověděla a následně úplně zapomněla, že jsem o něco soutěžila. Asi dva měsíce na to mi znenadání volá neznámé číslo, že jsem vyhrála, ať jim nadiktuji adresu. Byla jsem celkem u vytržení, protože jsem nevěděla, oč jde. A tak mi tenkrát přišly tři tlusté knížky z této ságy. Mé nadšení neznalo mezí. (Nu, znalo, nikdy jsem se nedostala k tomu, abych si ty knížky přečetla.)