Padesát odstínů… čeho?

Přemýšlím, co mě vlastně donutilo si tuto skvělou knihu přečíst… Nejspíš směska deprese, sadomasochismu a zvědavosti… no, prostě takové ty typické ženské vlastnosti. A taky trochu nechuti se učit na UUI. Když jsem byla v tom (samozřejmě myslím čtení), rozhodla jsem se po dlouhých měsících zase něco zplodit.

 

Předem musím poznamenat, že jsem se rozhodla číst toto veledílo v češtině, anžto jsem se chtěla pobavit u kvality překladu. Asi se není čemu divit, že mě přepis „bejby“ celkem iritoval. A to tam byl nesčetněkrát. V některých větách jsem i já poznala doslova přeložené anglické fráze, což mi přišlo trochu děsivé, vzhledem k↓mé úrovni angličtiny… Na druhou stranu, musím překladateli/překladatelce uznat, že si celkem pohrál/a s užívání tykání a vykání. Každopádně ale další díly (pokud se k nim někdy odhodlám) budu číst v originále, usoudila jsem, že ten jazyk není až tak složitý.

 

První dojem, který jsem získala, obsahoval pocit soucitu nad nebetyčnou blbostí hlavní hrdinky. A táhl se se mnou celou knihu. Jak jsem si tak četla, říkala jsem si, kde už bude, sakra, ten sex?! V cca čtvrtině knihy jsem se dočkala a co k němu říct? Prostě popis aktu přikrášlenými slovy, nic úžasného. Kdyby třicetileté samoživitelky nebyly líné použít google, nemusela tato kniha vůbec vzniknout, podobného materiálu je na Internetech spousta. Naše milá Anastasie dosáhne orgasmu nejen poprvé, ale pokaždé, úplně normální věc. A že náš milý tajuplný Christian je opravdu velký (s čím to naše milá nezkušená hlavní hrdinka porovnávala?) je další úplně jasnou věcí. Ač dává Christian Aně najevo svou dominantní osobnost, Ana se nebojí si na něj otvírat hubu, což mě překvapuje. Evidentně je někde chyba… ach ano, to ta láska. Ona chce něco víc, on jí to nemůže/nechce dát, červená knihovna jak vrata. A pak tu ještě máme kamaráda Josého a žárlícího Christiana, dokonalé, opravdu.

 

Jedna věc se ale autorce musí nechat. Ve chvíli, kdy se člověk smíří s tím, že je to absolutní brak a porno pro třicetileté samoživitelky, je ta kniha celkem čtivá – čtenář ji chce mít rychle za sebou (teda aspoň já jsem chtěla), aby mohl své oči obtěžovat něčím s větší kvalitou.

 

Přiznávám, že je to fanfikce na Stmívání, mi došlo až úplně na konci knihy. Obě hrdinky jsou takové… průměrné inteligence, těžko říct, která je blbější. Obě si vyberou toho nejvíc sexy chlapa na světě a v neposlední řadě, obě řeší děsivé dilema, jestli s tím nebezpečným chlapem zůstat, či nikolivěk. Závěr první knihy tedy nekončí nijak překvapivě.

 

Ptám se sama sebe, zda lituju času, který jsem nad touto knihou strávila. Říkám si ovšem, že nikoliv. Člověk si čas od času musí přečíst nějakou špatnou literaturu, aby mohl docenit krásy té ostatní. A jestli jsem na něco opravdu zvědavá, tak to je filmové zpracování. Jsou totiž jenom dvě možnosti – buď to bude porno, (a/)nebo to bude ještě horší jak kniha, protože v tom budou chybět ty oživující erotické scény (které ve knižním Stmívání chyběly). Dost už ale slov o tomto veledíle.