Dlouho jsem rozmýšlela, zda vůbec mám psát report. Strašlivě se mi do toho totiž nechtělo. Ale vzhledem k tomu, že mě zítra čeká krajtí vnitrosemestrálka, proč nezabít čas něčím s nulovou spojitostí s programováním? Stejně však předpokládám, že to bude jenom pár slov.
Desátý ročník Akiconu se konal 8.-10. 11. 2013 v mně už známém KC Zahrada. S politováním musím říct, že jsem svou conovou zásadu č. 1
„Budeš-li na zahájení a zakončení, můžeš sedět v hospodě, jak chceš.“
nemohla dodržet, protože jsme s ledmanem dorazili až kolem čtvrt na sedm. Chvíli jsme si postáli v řadě, dostali se dovnitř a dali si věci do tělocvičny. Rozmýšlela jsem, co dál, ale nakonec jsem se rozhodla vydat rovnou do hospody za Veve, Mondym, otakulandem, Konatou a spol. Někdy po cestě jsme se pozdravili s Kirachan, Geontem a Aurim a já pak vyšla v ústrety naší milované Blanici. Zbytek večera se nesl ve společnosti pizzy, piva a hospodské zábavy. Povedlo se nám dorazit těsně před zavřením mohutné a nedobytné brány KC Zahrada. S ledmanem, Geontem, Kirachan a Aurim jsme si zabrali místa na spaní v dílně a vyrazili jsme si ještě popovídat na dobrou noc. V noci jsem měla klasicky problém se spaním v místnosti plné lidí a taky kvůli hluku z atria, naštěstí jsem ale ukořistila zásuvku nad Geontovou hlavou a mohla si tak jednak dobít mobil, druhak pustit svou uklidňující meditační hudbu na noc. Jen si budu muset vážně pořídit nějaká jiná sluchátka, na mých Kossech PortaPro se spí vážně blbě. :D
Akikoblihy jsem se vzdala víceméně rovnou a poukázku předala ledmanovi (já a sladké, znáte to), a proto jsem se musela ráno vypravit do místního Lidlu, abych neumřela hlady. Můj milý rytíř bez koně byl přesvědčen, že chce jít se mnou, pořídila jsem si tedy vydatnou snídani, ze které se posléze stala i večeře. Chvíli jsme tam poseděli a pak jsme s ledmanem vyrazili doprovodit Kirachan, Geonta a Cirdana na oběd. Já byla po snídani, tak jsem šla jenom pivko, ale Geont nemohl všechno snít a nechat to tam by byl hřích. Vrátili jsme se na přednášku edisona a Astraka o tom našem fansubu. Astrak mě neskutečně pobavil zeugmatem už v recenzi přednášky, byla jsem tedy zvědavá, co vyplodí na přednášce. A nezklamal. Ve chvíli, kdy říkal něco o tom, že věty by měly být stavěny jednoduše a čitelně, pronesl tak skvěle zamotanou větu, že jsme se s mankou musely začít smát. Jinak měli hoši přednášku celkem zajímavou, možná mohli připojit nějaké praktické ukázky, aby se obecenstvo předvedlo, jak na tom je, evidentně tam totiž pár překladatelů bylo.
Pak jsme s mankou a edisonem seděli a vyčkávali na Hedviku, která svolila a přijela se na nás podívat, když už jsme v té Prahe. A zase hurá do Blanice (náš velice oblíbený podnik). Zde jsme strávili příjemný večer, k již tradiční společnosti z včerejšího dne se přidal Garax, později i Will-Rock a Matteas. Nakonec jsme došli ještě do Slunečnice, ale tam někteří z nás už slušně umírali (aby taky ne, když jsem spala 4 hodiny a tentokrát jsem neměla ani jedno kafe?). (Nebudu zmiňovat znásilňování SiMiKa a další věci. :D ) Díky bohu jsme se kolem čtvrté hodiny ranní úspěšně dostali do KC Zahrada, kde jsem ještě chvíli pokecala s Cirdanem a osobou, jejíž jméno si nepamatuji. Přemýšlela jsem nad tím, jestli má cenu jít na ty dvě tři hodiny spát… ale pak jsem si řekla, že když už mi tam ledman drží místo (za což mu děkuji), ulehnu k nedlouhému spánku proloženému meditační hudbou.
Čekala jsem, že se neděle ponese v duchu kocoviny, ale překvapivě nikoliv. Jen jsem byla poněkud mrtvá z důvodu nedostatku spánku. Ráno jsem na chvilku zalezla na AMV, kde jsem ale vydržela jenom tak 15 minut, nevím proč, ale nějak mě to tentokrát nebavilo. Tak jsem si tak posedávala v atriu a čekala, jestli se něco stane. Kupodivu se se mnou přišla seznámit Lusi, které jsem na Manifestu slíbila, že u mě může během Whoconu spát. Poté jsem vyrazila na pokračování Astrakova Tóhó. Je na něm vidět, že o tom ví spoustu věcí, ale občas má problém se správně vyjádřit nebo to minimálně působí tak, že nemá přednášku vůbec připravenou. Každopádně se těším na (další) pokračování – jenom doufám, že taky jednou nebude poslední den conu někdy po ránu, protože to poslouchám jenom na jedno ucho, jak jsem už znavená nedostatek spánku a přemírou alkoholu.
Domů jsme vyrazili poměrně brzy, jeli jsme z Prahy Studentem v jednu hodinu. Každopádně se nemůžu dočkat na další con, i když mě trochu mrzí, že jím bude až Animefest. Pro mě tedy ne, plánuju tento víkend Whocon, na němž orguji, a také v březnu Trpaslicon aneb con, na kterém má conová kariéra začala. :)
