Akicon 2014 PODZIM

Řeknu vám, že report píšu jenom proto, že jsem to slíbila. Právě jsem dopsala seminárku a vůbec se mi do toho nechce, ale čím dřív, tím líp. Pokusím se to nějak zkrátit a zbytečně neprodlužovat, ale… znáte mě. :D

Ono se toho na #akicz stalo celkem hodně. Hashtag Akiconu se mi píše už automaticky, troufám si tvrdit, že jsem nejspíš byla nejaktivnější člověk, co se do počtu tweetů týče. Snad jsem s tím moc nespamovala. Budu-li se hodně nudit, udělám přesnou statistiku. Od reportu nečekejte žádné přesné zhodnocení na odborné úrovni, no, znáte mě. A počítejte s tím, že je to odbyté. Ještě dodám, že letošní Akicon se konal 30. 10. – 2. 11.

Cesta do Prahé

Nikdo nechce jet na con sám. A pak se přidá další a k němu další a další. Nakonec to skončilo tak, že lístek jsem kupovala pro celých 11 lidí, ale ve skutečnosti nás tím vlakem jelo asi 14 (nechce se mi vyjmenovávat, pardon). A byla to celkem zábava, hintzu pořídil nějaké to pitíčko, já s edim jsme měli vyhrané pivíčko a kecali jsme. hintzu přišel s tím, že mi musí něco dát přečíst. Už v tu chvíli jsem se začala bát. A oprávněně. Tenhle brak se už ani nedá číst. A to je hodně co říct. Nakonec jsme ale dojeli, zvládli jsme to i metrem na Chodov (já si pro změnu koupila správný lístek, ne jak na cestu na letiště) a hurá hurá, jupí jupí honem do KC Zahrada.

Pátek v Prahé

Jakožto orgové jsme se já, Auri, hintzu a edi vydali obejít řadu (na kterou si moc nevzpomínám, takže musela být malá :o ) a dostali se dovnitř vedlejším vchodem. Sehnali jsme si yarche, dostali jmenovky a odchytla jsem si Lusi pro kratší seznámení s organizací (rozuměj: kam hodit věci, kde je jídlo/kafe/čaj). Nějak jsme se potkali s Astrakem a nějak se rozhodlo, že máme hlad a pánové Astrak a edi si přednášku „připraví“ nad pivem. Tak jsme jich tam několik sloupli spolu se Sušenkou, částí #OL, Kate a pizzou. A následoval návrat na přednášku těch dvou. Původně jsem tam jít nechtěla, ale když jsem ty dva viděla, tak jsem musela… abych se jim mohla později smát. No, nebyla to jejich nejhorší přednáška, ale ani nejlepší. A můžete hádat, co jsme šli dělat po přednášce. Do hajan, samozřejmě. ;)

Sobota v Prahé

Ráno bylo nemilé. Grek nás přišel vzbudit příliš brzy a ono čtyři (?) hodiny spánku taky nejsou zrovna moc. V orgovně stále byly jenom tousty v toustu s tousty a jako příloha tousty s kečupem, tak jsme se vydali do nedalekého Lídlu pro něco k snědku. Čerstvé kaiserky se sejrem jsou po ránu na conu přesně to, co chceš. Překvapivě jsem strávila na conu celé dopoledne kecáním s lidma, pitím piva a buzerováním :3 a tak nějak všeobecným poflakováním. A to až do přednášky chill. Ta byla teda něco. chill má skvělý ústní projev, ale ta přednáška mi přišla upřímně o ničem. Že tam já, Astrak a Ely komentujeme a „děláme bordel“ (ve velmi malém měřítku, to nemohlo být slyšet) je relativně normální, ale když už i nezávislá pozorovatelka, která nás ze začátku tišila, začne komentovat taky… No, následující fařina přednáška o fansubu byla ale naprosto ohromující. Skvělý projev, o tématu věděla hodně a uměla to podat. Odcházela jsem z přednášky a už jsem kopala do Zalla, že tak by měl sázet. :D

Edimu začala služba, takže zmateně pobíhal po conu a snažil se tvářit, že něco dělá a především že tomu, co dělá, rozumí. Já tak chvíli bloudila, protože jsem zjistila, že všichni právě přišli z oběda, tudíž se jim do hospody nechce. Nakonec se mi povedlo odchytit #OL s Kuronekem a do hospody jsme přece jenom vyrazili. Pojedli jsme, popili jsme a k večeru se vrátili zpátky na con. Ne příliš dobrovolně – v Blanici začala hrát jakási diskotéka, což jsme odmítli poslouchat. Na conu jsme pobyli, pokecali, popili, no, klasika a já snad poprvé za ty dva roky, co jezdím na cony, slyšela Trpovo Poupátko. Pak přišel velice chytrý nápad po všem tom alkoholu zajít ještě do Slunečnice…

Neděle v Prahé

Na tuto noc jsem si u xD25 vyprosila klíče od fotoateliéru, takže mě nečekal ranní Grek, ale stejně nás šest vstávalo celkem brzo. V orgovně (konečně!) bylo něco na tousty, takže jsem se nasnídala spolu s asi dvěma hrnky kafe. Ve spacáku jsem ležela asi 4 hodiny, ale spala jsem maximálně dvě. (Vlastně jsem v pondělí měla celkem hezkou statistiku – za 4 dny celých 15 hodin spánku… #tonechceš) Ráno jsme zvládli ještě přednášku Ely o japonských dívčích/ženských časopisech. Tu musím za ústní projev pochválit také a téma bylo celkem odstrašující. Následoval pokec v atriu a přesun na zakončení. Před tím jsme ještě stihli přehlídku asijských filmů tohoto roku a… potřebuju projektor, zeď a repráky, většinu těch filmů chci vidět. :D

Všichni nás zradili a šli se najíst „někam na Chodov“, a tak jsem do Blanice nakonec dorazila jenom já, Matteas, Ero, edi a později přišla fujo. Dali jsme pár piv, pizzu a vyrazili smutně směr domov, tedy Krno. Ještě si dovolím poznámku, že ten Railjet snad nebyl vlak Českých drah… Něco tak úžasného…

Jediná věc, co mě snad mrzí, je, že jsem vůbec nesledovala program, takže mi unikla přednáška Lusi, Sušenky i AMV. Ty jsem ale nakonec povinně zkoukla doma a Jarník ftw. Byl to skvělý con a já jsem si ho hodně užila. :) Děkuji všem a omlouvám se, že
a) se mi nechce psát delší a podrobnější report,
b) jsem byla natolik líná na to, abych vyjmenovala všechny, se kterými jsem se nakonec setkala.
Ovšem drahocenným úlovkem z letošního Aki je Korektor s podpisy obou autorů a věnováním. :3

P. S. Kolik z vás pochopí nadpis? :)

P. S. S. Časová posloupnost nemusí vždy úplně sedět. :D a taky jsem beztak zapomněla na spoustu důležitých věcí… (třeba na Astrakův penis)

P. S. S. S. Pokud v textu najdete mnohoznačné věty či podivné tvary, vězte, že je to umělecký záměr. ;)