Jak to dopadne, když slíbím, že budu přispívat pravidelně? Že musím napsat jeden příspěvek ke dvěma týdnům zaráz… Netřeba tedy zdržovat a pojďme začít.
Týden první
Musím se přiznat, že jsem začala celkem s nadšením a plná energie. Ale to asi bude normální. Rozhodla jsem se, že budu chodit plavat třikrát týdně. Zatím byl můj největší úspěch jít dvakrát. Poměrně jsem se nadchla do avokáda, takže v prvním týdnu ho bylo opravdu hodně. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla používat margarín co nejméně, ideálně vůbec, vrhla jsem se na různé pomazánky. První z nich byla avokádová pomazánka s vejci. Chutnala moc dobře, ještě jsem si ji vždycky nadšeně posypala různými semínky – chia, lněnými a sezamovými.
Další věc, kterou jsem považovala jako „příznak“ diety, byly saláty. Pustila jsem se tedy nadšeně i do tvorby salátů. První z nich byl lilkový salát gaji namul s rýží. Nejdřív jsem si myslela, že sójovka asi nebude moc zdravá, ale když jsem se dívala na Kikkomana, tak je složený vlastně jenom ze sóji, pšenice a vody, takže to s ním zase tak hrozné nebude. Dokonce jsem se přesvědčila a dala do něj trochu chilli. Nevypadal tak vábně jako na obrázku u receptu, ale byl dobrý.
Abych nesnídala pořád jenom klasické pečivo, rozhodla jsem vyzkoušet muffiny bez mouky. Základem je nastrouhaný celer, jako náplň se použije tuňák a celé se to přímo v košíčku zalije ochuceným vejcem. Přiznám se dobrovolně, že celer není moje oblíbená potravina, ale řekla jsem si, že mu dám šanci (navíc jsem měla menší kousek v lednici – zbytek po polévce). Navrch muffinů jsem podle tipu v receptu nakrájela kousky sušených rajčat. Výsledek byl nad očekávání dobrý! Můj milý ledman prohlásil, že tuňáka není potřeba, že tam skoro není poznat, ale že těch rajčat by tam pro příště dal víc. Takže do budoucna už víme, jak využít zbytek celeru. :) Zbytek konzervy tuňáka jsem smíchala s lučinou a udělala si tak jednoduchou tuňákovou pomazánku.
Další na řadu přišel rukolový salát s nivou a medovým dresinkem. Asi jsem neznalá, ale v receptu mě zarazil salát lollo rosso a lollo biondo, ale zjistila jsem, že je to náš klasický ledový a hlávkový salát. Místo gorgonzoly jsem použila klasickou nivu, protože se mi nepovedlo sehnat gorgonzolu, a ořechy jsem vynechala úplně, protože nejsou úplně můj šálek čaje. Salát byl moc dobrý a překvapivě hodně zasytil. Milý ledman zhodnotil, že by se tam spíše hodil sýr balkánského typu. A teda syrová cibule mně osobně nevadí, ale ostatním by se můj dech asi moc nelíbil. :D Ještěže jsem ten den byla doma.
Třetí v pořadí byl salát z mého oblíbeného avokáda. Rozhodně byl dobrý, slaninu jsem si vykřupala jenom bez oleje na pánvičce a byla výborná (HINT: bez slaniny to nebude ono). Jenom jsem z toho nebyla tak odvařená, protože chuť byla dost podobná té avokádové pomazánce, co jsem dojedla den před tím.
Velmi jednoduchou a dobrou snídaní se pro mě staly obložené tousty (žervé/pomazánka, šunka, sýr, rajče, salát). Naučila jsem se totiž dělat žervé po domácku a můžu se po něm utlouct. Jeden by neřekl, jak je to jednoduché a dobré. Pořád vymýšlím, jak ho udělat ochucené, aby bylo dobré. Zatím mě napadlo jenom na drobno nakrájet sušená rajčata a přidat k nim bazalku. Tu ale, bohužel, nemám čerstvou, tak nevím.
Řekněme, že to byl pěkně našlápnutý týden. Odsud se to ale zkazilo. V sobotu jsme jeli na návštěvu k ledmanovým a budeš těžko mamince a babičce vysvětlovat, že nejíš, protože hubneš. Snažila jsem se jíst co nejméně, ale nevím, jak se povedlo. Samozřejmě jsme dostali výslužku s sebou, takže jsme vepřové řízky s bramborovým salátem měli v sobotu na návštěvě i v neděli doma. Abych si udělala aspoň trochu klid v duši, tak jsem v neděli na snídani udělala vaječné muffiny. Trochu mě překvapilo, jak dlouho se pekly, ale byly opravdu výborné.
Týden druhý
O druhém týdnu se mi skoro ani psát nechce, protože jsem hrozná ostuda. V pondělí 20. 6. jsem měla poslední zkoušku (již jsem složila o 0,05 bodů nad hranicí úspěšnosti), na kterou se mi povedlo přijít o dvě hodiny dřív. No, tak se stalo. Akorát jsem měla ukrutný hlad, takže jsem si v bufetu na FI pořídila jakousi zeleninovou pizzu. Byla pěkně nedobrá, už nikdy víc. Po plavání jsem vytvářela další pokus o zdravý salát, tentokrát rukolový salát s kozím sýrem a bulgurem. Víceméně jsem jej dělala jenom proto, že jsem ve slevě koupila přírodní kozí sýr, který jsem chtěla ochutnat. Ze začátku byl dobrý, ale čeho je moc, toho je moc, ke konci mi ten sýr a salát sám o sobě vůbec nechutnal. :D Takže nedoporučuju, pokud nejsou kozí sýry vaší oblíbenou pochoutkou. A večer jsme měli sraz s ostatními a řešili jsme letenky do Gruzie a další takové důležité věci, přičemž jsme večer zakončili na pivě.
V úterý jsem pokračovala v salátové a avokádové mánii a „vařila“ jsem salát trikolora. Netuším, co mělo být to pesto v receptu, takže jsem ho tam jednoduše nedala. Salát byl celkem dobrý, nejlepší byla asi ta sladká rajčátka. Večer jsme ovšem měli dlouho domluvený sraz s kluky v Kometě na voucher smažených dobrot. Takže jsem si opět pochutnala v kombinaci s pivem, samozřejmě. Tento večer jsem skončila opravdu hodně pozdě.
Díky čemuž jsem se další den samozřejmě proklínala. Upsala jsem se totiž k tomu, že vypomůžu na jedné konferenci. Takže další tři dny šla moje dieta stranou. Snídala jsem chlebíčky, ujídala různé koláčky. Na oběd jsem ve středu šla do Ebisu, kde zrovna měli lososovou polévku a grilované kuřecí se sezamem, a moc jsem si pochutnala. Středa byla jediný den, v pracovním týdnu, kdy jsem mohla spokojeně dojet domů a umřít.
Ve čtvrtek jsem sice vstávala s čistou hlavou, ovšem podařilo se mi nestihnout snídani (-> chlebíčky na konferenci). Na oběd jsem si ale v Pivní opici dala listový salát s tuňákem, který byl celkem dobrý (jenom bych vynechala ten majonézový dresink, když už, tak jogurtový…). A večer jsem tentokrát měla sraz s kolegy z bývalé práce, takže taky padlo pár kousků piva.
Páteční ráno jsem se dokonce stihla i nasnídat, ale lákání chlebíčků jsem bohužel neunikla. Kvůli horkům jsem ten den ani neměla hlad, tak jsem vlastně celý den nic jiného nejedla. A tento večer jsem měla pro změnu dlouho domluvený sraz se spolužáky spojený s oslavou narozenin v Lužánkách, kde jsem si dopřála pár doušků vína. Při cestě domů mě dohnal hlad, takže jsem neododala kebabu na Antonínské, ale musím říct, že by opravdu výborný.
V sobotu jsme se s ledmanem vydali na Foodpark, pořídili jsme si limonádu, sušená rajčata, med, bio matcha pudink a směs na celozrnné palačinky od Amylonu. Jsem zvědavá, jaké budou, už se na ně celkem těším. Ještě jsem tam vyhlížela Čat Čapat, abych měla co zdravě mlsat, ale bohužel tam tenkrát asi nebyli. Odpoledne jsme si jeli zahrát Arkham Horror k Vaškovi, kde jsme si dali dobré suši.
V neděli byl konečně klid a já se mohla pustit do pokračování svého zdravého vaření. Upustila jsem už trochu od salátů a vracím se k masu, které mám ráda. Na obědovečeři jsem nám připravila rýžové nudle s kuřecím masem, brokolicí a vaječnou omeletou. Byly moc dobré, rozhodně je uvařím znovu.
A to je konec minulého týdne. Další článek se pokusím opravdu napsat včas. A na závěr motivační Totoro. :)
