Experiment. Dobré ráno

Hlavní náplní dne bylo dodělávání úkolu do pragmatiky…

Znalého čtenáře může napadnout, jestli to náhodou není ten úkol, o kterém jsem psala v pondělí. Ano, je. Ne, že bych čekala něco jiného, ale naděje umírá poslední. Jsem zvědavá, jestli to dostanu zpátky ještě jednou, nebo ne, protože opravdu už nevím, co tam napsat. Nicméně během studování materiálů jsem objevila následující prohlášení:

Nezdvořilé je pak takové porušení těchto norem, které adresát interpretuje jako poškození své „tváře“, tj. v jisté situaci může být nezdvořilým (útočným) jednáním i to, že někoho pozdravím Dobré ráno.

Zaujalo mě to ze dvou důvodů. Jednak jsem člověk, který po celý den s radostí přeje Dobré ráno, jednak pořád přemýšlím nad nějakou reálnou situací, ve které by to mohlo být takto bráno. Jediné, co mě napadá, je situace, kdy někdo vstane někdy během odpoledne, a já jsem na něj naštvaná, protože jsem po něm něco chtěla a musela jsem čekat. To bych však asi nehodnotila jako útočné jednání… i když… možná…