Co se letos zatím stalo?

Jak je hezky vidět, letos na veškeré reporty celkem kašlu. Jsem prostě nějak líná je psát, i když je to skvělá prokrastinační činnost. A protože teď vážně nemám nic lepšího na práci (třeba pracovat, nebo dělat na baka), tak zkusím něco krátkého sesmolit ke všem zajímavým akcím, co jsem letos zatím navštívila.

Trpaslicon

IMG_20150901_114312
Výbava z Trpasliconu.

Letošní Trpaslicon s tématem Karanténa se konal v polovině března a jeli jsme na něj v již tradiční sestavě – já, ledman, manka, edi a Hedvika. Tentokrát jsme spali poněkud netradičně u vstupu do jídelny nad šatnou, rozhodně ale ne nepohodlně. Byl to hodně smutný con, protože den před jeho začátkem nám umřel Terry Pratchett. Beseda s Kantůrkem se tak změnila ve vzpomínkovou akci, kdy na konci jsme Pratchettovi vzdali čest u Ankh-Morporkské hymny. Také jsem si nemohla nechat ujít setkání s dabéry Červeného trpaslíka. Na con se za námi přijeli podívat i Geont s Kirachan a také jsme objevili Jihoměstský pivovar se zajímavými pivy.

Animefest

IMG_20150901_114649
Oba dva přívěsky se mi už rozbily, dráček naštěstí zatím ještě drží. :(

Jako správný „otaku“ a nadšenec pro Japonsko jsem si ani letos nemohla nechat ujít Animefest na začátku května. Loni jsme spravovali Social Wall, letos jsem poněkud postoupila v žebříčku a stala jsem se vedoucí šatny (korektury a věci kolem titulků už ani nepočítám). Na con jsem akčně dorazila už ve čtvrtek, na výstaviště jsem vyrazila hned po škole, kde jsem vlastně nedělala nic jiného, než kecala lidem do práce a korigovala poslední titulky (ano, měla bych to rychleji, kdybych to udělala v knihovně… ale člověk chce už zažít tu atmosféru). Obhlídla jsem si šatny (ne, vážně jsem do pátečního rána netušila, kde je šatna u Moravy, a ano, zjistila jsem to ne ve čtvrtek, ale až v pátek se Zbyškem). Byl to celkem fajn con, jak ostatně AF pro mě bývá. Asi hlavně proto, že se ho nějak aktivně účastním jakožto org (ale ne org, který je vázán službami :D). Šatna byla relativně bezproblémová, ještě jednou děkuji všem svým ovečkám za ochotu mi pomoci. Piva bylo dost, ale ne tolik jako minulé ročníky, asi stárnu. V pátek jsem šla domů a usnula jsem už v 11 hodin. V sobotu jsem pro změnu nešla spát vůbec, po návratu z hospody jsem noc strávila s Alíkem, Omajem, _M_, Keiikem a Fekkim (?) u šatny, kde měli _M_ s Keiikem tu noc službu. Samozřejmě jsem další den trpěla nedostatkem spánku a během dopoledních hodin jsem málem umřela. Naštěstí jsem se ale potom nějak probrala a po splnění všech svých orgovských povinností se odebrala na dalších pár hodin do hospody a jela domů asi až půlnočním rozjezdem.

EGG 22

Za menší zmínku rozhodně stojí také EGG school, tedy Eastern Generative Grammar Summer School (letní škola generativní gramatiky), které jsem se letos zúčastnila. Dva týdny na přelomu července a srpna jsem dobrovolně chodila do školy, kde jsem se v angličtině (!!! – já a angličtina) učila základní teorie obecné fonologie, sémantiky a syntaxe. Jednoznačně to bylo zajímavé a pro mě přínosné. Vyučování vedli největší odborníci ve svém oboru na světě, takže člověk měl šanci potkat opravdu významné lidi současné lingvistiky. Bohužel to bylo zrovna v jedněch z největších veder, takže to bylo občas velice úmorné. Jednu věc ovšem nechápu… filda si postaví krásné nové budovy, aby mohla hezky reprezentovat, a potom takovouto významnou událost umístí do těch nejhorších a nejstarších učeben, co má. Chápu, že jsou jedny z největších, ale cožpak nemá v nových budovách stejně velké, ne-li větší? (A pokud ne, tak byl architekt, s prominutím, debil.) Během opening party mě jeden Angličan ujistil, že mi je celkem dobře rozumět anglicky, čímž mé sebevědomí stouplo z nuly na asi 20 procent. :D

Natsucon

Poslední z akcí, které jsem letos zatím navštívila, byl Natsucon v druhé polovině srpna. A musím říct, že jsem z něj taková velice rozpačitá. Na programu kde nic, tu nic. Organizace mi přišla taková… nic extra. Člověk se asi půl hodiny po otevření registrací dostane do budovy a zjistí, že jsou všechny spací místnosti plné? Prosím? (Ano, vím, že se pak otvíralo něco dalšího.) Škola jako taková nebyla špatná, ale jaksi malá pro takový con. Hudební hry umístěné vedle přednáškové místnosti byly fakt bomba. Abych pořád nehaněla, tak třeba školní dvůr s lavičkami a stolky byl super, dalo se tam příjemně nasnídat. Výbava místního cateringu byla ale nic moc, tak jsme si pro snídani raději došli na Florenc. To byla vlastně další výhoda, člověk to měl na autobus domů necelých 10 minut pěšky.
Tentokrát jsem se dostavila na Tlakshow (na AF jsem ji sledovala pouze na streamu) a byla fajn, ale zklamalo mě, že mi to přišlo jako jeden velký hejt na Advyk. Chápu, že si všichni na Advyk rádi zanadávají, ale přijde mi, že to tak nějak sráželo úroveň a smysl této show. Přednáška fary o fansubu byla fajn, relativně krátká, ale pro české fansubery snad výstižná. A Nyaa-chan/Wolfii/Marek Eben ve mě opět probudil usínající fascinovanost AMV, až si říkám, že je škoda, že já nikdy nic nestvořím. Na conu mi chybělo i nějaké oficiální zahájení a zakončení… Odjížděli jsme z Prahé už ve čtyři, tedy v čas začátku poslední přednášky.
Na jednu stranu mě celkem zklamal otakuland, který raději vyrazil do japonské restaurace, než aby si zašel na pivo. Na tu druhou stranu musím poděkovat Alíkovi, Fekkimu a Fenstemu za příjemně strávené večery v hospůdce Kachna & Koráb. Já věděla, že se vyplatí jít ještě o kus dál. ;) A nesmíme zapomenout na Karty proti lidskosti – ukázka zde.

To by bylo za tyto akce nejspíš vše. Minulý víkend jsem si s ledmanem užila menší dovolenou ve Vídni a vzhledem k tomu, že jsem měla foťák stále v kabelce, několik (desítek) fotek mám. Zkusím se tím trochu probrat, třeba bude něco použitelné (mám občas celkem neschopné ruce), a něco sepíšu. ^^